Estonsko
Talin
Estonsko je nejmenší ze tří pobaltských republik. Na ploše 45 000 km2 zde žije 1,5 miliónu obyvatel.
Z celkového počtu obyvatel je 64,2% Estonců, 28,7% Rusů, 2,7% Ukrajinců, 1,5% Bělorusů, 1% Finů.
Úředním jazykem Estonska je estonština, dohovořit se lze také rusky a ukrajinsky. Oficiální měnou je estonská koruna.
Jako hlavní typ náboženství převládá luteránské. Estonci patří k finské větvi ugrofinských národů, nejpříbuznější jsou s Finy,
příbuznost s Maďary je pouze teoretická. Estonský jazyk patří na rozdíl od lotyštiny a litevštiny k finskobaltské větvi
ugrofinských jazyků. Estonština je velmi podobná finštině. Jde o složitý jazyk, který má dnes tři základní dialekty.
Drastická změna národnostního složení nastala po 2. sv. válce, kdy odešla většina Švédů a Němců
a 210 000 Estonců uteklo do zahraničí nebo bylo deportováno na Sibiř nebo zabito. Do země přicházelo ruské obyvatelstvo,
které osídlilo zejména velká města na severu země.
Téměř všechna jezera Estonska jsou ledovcového původu
a celkově zaujímají 4,7% rozlohy země. Také řek je v Estonsku hodně, celkem 7378, ale jsou velmi krátké. Pobřeží Estonska je velmi členité s mnoha ostrovy a měří 3794 km. Ostrovy tvoří téměř desetinu plochy země. Na celém estonském území je velmi dobře patrný velký vliv činnosti ledovců. Jsou tu podlouhlá návrší s plochými vrcholky, která vznikla z naplavenin ledovcových řek. Údolí mezi návršími jsou často vyplněna jezery. Ledovce po sobě také zanechaly bludné kameny, které jsou vysoké až 8 metrů. Život země vždy velmi ovlivňovalo moře. Ve Finském zálivu je hluboké až 170 metrů, v Rižském zálivu
53 metrů.
...více »
Hlavní město Estonska leží na březích jedné ze zátok Finského zálivu. Žije zde 500 000 obyvatel, tedy 30% všech obyvatel Estonska. Talin je současně místem s nejvyšší ekonomickou úrovní v celém Pobaltí. Zajišťují ji také obnovené obchodní styky s Finskem, jejichž průvodním jevem jsou nájezdy finských turistů trajekty do Talinu.
...více »
1) Brána Viru a hradby: Je to jedna ze vstupních bran do města. Ulicí Müürivahe dojdeme k malebné části 1,85 km dlouhých městských hradeb s 18 věžemi, které se dochovaly z původních 27. Původní hradby vznikly
v 1. pol. 14. st.
...více »