Národní park Trakai
Národní park Trakai spojuje krásnou krajinu s národní historickou památkou. Staré Trakai se říkalo „město na vodě“. Leží na úzkém poloostrově ze všech stran obklopená vodou. V celém regionu se nachází na 200 jezer a jezírek. Největší
z 61 jezer se jmenuje Galvé a je opředeno mnoha legendami. Jeho rozloha je 3,7 km2 (388 ha), hloubka až 47 metrů.
21 ostrovů a ostrůvků má své jméno, historii a někdy také svou pověst. V r. 1991 byl na ploše 8200 ha založen historický národní park Trakai. Z celkové plochy zaujímají 3400 ha lesy
a 1300 ha vodní plochy. V r. 1992 byl založen druhý, regionální park na ploše 15 350 ha se 72 jezery.
Hrad Trakai
Jedinečnou památkou je hrad Trakai, kdysi sídlo litevských knížat. V Trakai bývaly dva hrady – oba z 1. pol. 14. st. Hrad na poloostrově, jehož zbytky se zachovaly v městském parku, byl důležitým místem odolávajícím útokům německých rytířů livonského a teutonského řádu. Založil ho velkokníže Kestutis v l. 1362- 1382, zcela zničen byl v r. 1655 při bojích se Švédy a Rusy. Vodní hrad vzdálený 4 km od města je zcela opravený a stojí na ostrově spojeném s pevninou dřevěným mostem.
Hrad je obklopen kamennými hradbami a valy s obrannými věžemi a obytnými budovami. Vchod a pokladna je u nejvyšší věže vysoké 33 metrů. Vchází se na nádvoří obklopené věžemi a obytnými budovami. Ze zdí vstupují dřevěné galerie, přes které vede vstup do sálů. Kníže s rodinou prý obýval devět komnat. Největší sál má rozměry 20 x 10 metrů a sloužil reprezentačním účelům. Konaly se tu hostiny a slavnosti a uzavíraly se tu státní smlouvy. Všechny místnosti mají klenuté gotické stropy. Velký sál byl kdysi vyzdoben freskami v rusko-byzantském stylu, ale zachovalo se z nich jen málo. Hrad byl vytápěn obdobou ústředního topení – párou přiváděnou systémem kanálků ve stěnách.
Jedním z významných knížat, která zde sídlila, byl velkokníže Vytautas (1350 – 1430), vynikající státník, diplomat a litevský hrdina. Pod jeho velením porazilo polsko-litevské vojsko v r. 1410 u Grunwaldu křižáky a ukončilo tak staleté výpady německých rytířských řádů do Litvy. Hrad Trakai je také místem, kde 27. října 1430 zemřel velkokníže Vytautas.
Hrad byl poškozen v 17. st. a ztratil svůj význam stejně jako město Trakai, které zastínil vzkvétající Vilnius. Hrad byl dlouho v ruinách. Poč. 20. st. začala dodnes trvající velkorysá obnova této národní památky. Nejvíce dostaveb pochází z 50. let 20. st.
V sálech jsou předměty nalezené na hradě i v okolí: keramika, skleněné nádoby, zbraně, mince.
Nedaleko se dochovaly pozůstatky poloostrovního hradu ze 14. st. Býval to jeden z nejrozsáhlejších obranných hradů v Litvě. Postavil ho ve 14. st. kníže Kestutis a hrad pak zabíral plochu 4 ha a měl 14 obranných věží.
Staré město Trakai leží na poloostrově ohraničeném jezery Galvés, Bernardinu a Totoriškiu. Dodnes žije v Trakai turecká národnostní menšina Karainů, jejichž předky přesídlil kníže Vytautas ve 14. st. jako válečnou kořist z Krymu do Litvy. Menšina má dnes 300 členů a stále si zachovává svou kulturu a jazyk. Jezero Galvé (Hlava) například získalo jméno podle hlavy sťatého křižáckého bojovníka, kterou do jeho vod hodil velkovévoda Gedimino. Říká se, že tento čin jen ještě více podráždil chuť jezera a to nezamrzne nebo neroztaje, dokud v sezóně nezíská další hlavu (tj. někoho utonulého). Ve městě Trakai žije asi 6 000 obyvatel.