Všeobecné údaje
Estonsko je nejmenší ze tří pobaltských republik. V Estonsku žije na ploše 45 000 km2 1,5 miliónu obyvatel. Z celkového počtu obyvatel je 64,2% Estonců, 28,7% Rusů, 2,7% Ukrajinců, 1,5% Bělorusů, 1% Finů. Úředním jazykem Estonska je estonština, dohovořit se lze také rusky a ukrajinsky. Oficiální měnou je estonská koruna. Jako hlavní typ náboženství převládá luteránské. Estonci patří k finské větvi ugrofinských národů, nejpříbuznější jsou s Finy, příbuznost s Maďary je pouze teoretická. Estonský jazyk patří na rozdíl od lotyštiny a litevštiny k finskobaltské větvi ugrofinských jazyků. Estonština je velmi podobná finštině. Jde o složitý jazyk, který má dnes tři základní dialekty. Drastická změna národnostního složení nastala po 2. sv. válce, kdy odešla většina Švédů a Němců a 210 000 Estonců uteklo do zahraničí nebo bylo deportováno na Sibiř nebo zabito. Do země přicházelo ruské obyvatelstvo, které osídlilo zejména velká města na severu země.
V Estonsku se nachází nejvyšší vrchol celého Pobaltí, 317,6 metru vysoký Suur Munamagi, s převýšením okolí asi 60 metrů. Estonsko je rovinatá země s průměrnou nadm. výškou 50 metrů, pouze desetina plochy leží nad 100 metrů nadm. výšky. Největší jezero je Čudské o rozloze 3500 km2 je páté největší v Evropě. Jinak se zde nachází celkem více než 1400 jezer.
Téměř všechna jezera Estonska jsou ledovcového původu a celkově zaujímají 4,7% rozlohy země. Také řek je v Estonsku hodně, celkem 7378, ale jsou velmi krátké. Pobřeží Estonska je velmi členité s mnoha ostrovy a měří 3794 km. Ostrovy tvoří téměř desetinu plochy země. Na celém estonském území je velmi dobře patrný velký vliv činnosti ledovců. Jsou tu podlouhlá návrší s plochými vrcholky, která vznikla z naplavenin ledovcových řek. Údolí mezi návršími jsou často vyplněna jezery. Ledovce po sobě také zanechaly bludné kameny, které jsou vysoké až 8 metrů. Život země vždy velmi ovlivňovalo moře. Ve Finském zálivu je hluboké až 170 metrů, v Rižském zálivu 53 metrů. Má také několik mělčin, hlavní jsou nedaleko Talinu a u ostrova Muhu. Moře zamrzá v zimě jen na krátkou dobu, v Talinu na 1,5 měsíce.
Po osamostatnění Estonska se největšími obchodními partnery staly země EU, na které připadá 51% exportu a 66% importu. Největšími obchodními partnery byly Finsko, Švédsko, Rusko, Lotyšsko a Německo. Nejvýznamnějším nerostným bohatstvím země je hořlavá břidlice. Zásoby se táhnou 100 km po obou stranách železniční trati z Talinu do Petrohradu. Zpracování nerostů patří k nejvýznamnějším hospodářským odvětvím. Země je neobyčejně bohatá na spodní vodu.
Největším průmyslovým odvětvím je těžba a zpracování hořlavých břidlic, na kterém je závislý chemický a energetický průmysl. Z břidlic se vyrábějí paliva, ale také síra, líh, dehty, suroviny pro výrobu umělých hmot a pro lékárenský průmysl.
Zemědělství je přibližně z poloviny zaměřeno na rostlinnou a z poloviny na živočišnou výrobu. Výroba mas, zpracování ryb a mléka tvoří 58% potravinářské výroby. Třetina zemědělské produkce se vyváží do Ruska.
Historie Estonska
- 11.století – začíná evangelizace Estonska, většina lidí příjmá křesťanství ve 13. Stol.
- 1030 - Kijevská Rus zabírá a podmaňuje si část území dnešního Estonska a původní Ugro-finské obyvatelstvo, zničili jejich osadu Tartu a postavili pevnost Jurjev na tom samém místě. O 31 let později Estonci zaútočili a zničili Jurjev
- 1219 -1346 - ovládají území Dánové a zakládají Tallin (1202), 1219 – dánský král Valdemar II., cítí sílící německý vliv na tuto oblast obsazuje sám
- 14. století – estonská města se stávají důležitými obchodními centry mezi východem a západem, Tallin je hanzovním městem
- 16. století - (1558 - 1583) - Livonské války
- 17. století – výhra Švédů v Livonských válkách, ti obsazují estonsko, spoustu válek, ale nastává rozmach vědy a učení (1632 otevření univerzity v Tartu)
- 1700-1721 - Severské války – výhra Rusů, car Alexandr II. se pokouší o rustifikaci estonců, ovšem neúspěšně
- 24. února 1918 - Estonci využívají bolševické revoluce a vyhlašují samostatný stát, který je ale okamžitě okupován Německem, jehož vojska zde setrvávají až do začátku listopadové revoluce v Německu. Následující válka s bolševickou armádou trvá až do roku 1920.
- 1930 – politické krize využívá president Konstantin a sám se chopí vlády
- 23. srpna 1939 - na základě paktu Molotov-Ribbentrop se Estonsko společně s Finskem a ostatními pobaltskými státy stává součástí SSSR
- 1941 – přechází Pobaltí pod Německo
- 9. března 1944 – zničí sovětský pumový útok Tallin(zabito nebo zraněno 11 000 osob a 20 000 lidí zůstává bez přístřeší) a o den později “osvobozuje” zemi sovětská armáda. Estonsko se opět stává částí SSSR, nicméně partyzánská válka trvá v jižním Estonsku až do roku 1978
- 19. července – 3. srpna 1980 Olympijské hry v Moskvě, Tallin a Pirita jsou olympijskými centry v jachtingu
- 1988 – demonstrace za nezávislost Estonska – největší na Tallinském hudebním festivalu – 100,000 lidí
- 23. srpna 1989 – na 50. Výročí paktu Ribbentrop-Molotov se spojí 2 milióny lidí mezi Vilniusem a Tallinem v živý řetěz dlouhý 650 km
- 23. březen 1990 - estonská komunistická strana vyhlašuje nezávislost na centrální komunistické straně SSSR
- 3. březen 1991 - 78% voličů si v referendu přeje nezávislost
- 20. srpna 1990 – Estonsko vyhlašuje nezávislost
- 17. září 1990 - uznává nezávislost pobaltských států OSN
- 1992 – obrovské ekonomické problémy - inflace 629%
- 13. květen 1993 – Estonsko se stává plnohodnotným členem Rady Evropy
- Od roku 1993 - země prožívá výrazný ekonomický růst, okolo 5%, provázený disciplinovanou finanční a fiskální politikou. Je zavedena vlastní měna, Estonská koruna, s fixním kursem 8 korun za jednu marku (je udržován od roku 1993). Malá a střední privatizace je skončena, velká privatizace probíhá. Země se úspěšně přeorientovala na západní trhy, dvě třetiny exportu nyní směřují na západ. Hlavními obchodními partnery jsou skandinávské země. Základním rysem domácí politické scény je liberální obchodní politika.
- 24.listopadu 1995 – Estonsko se hlásí do EU
- 31. březen 1998 – jsou s Estonskem zahájeny vstupní rozhovory o členství země v EU