Historie Litvy
- 11. století - První písemná zmínka o Litvě.
- 13. století - První litevský král Mindaugas sjednotil místní kmenové náčelníky k rozdrcení livonských rytířů v bitvě
u Saulé (1236) a vytvořil velkovévodství.
- 14. století - Velkovévoda Gediminas pozval evropské obchodníky do svého nového hlavního města Vilniusu (1323). Z obav před Germány na západě a Rusy na východě se velkovévoda Jogaila rozhodl posílit své postavení sňatkem, a proto se oženil s polskou korunní princeznou Jadvygou a konvertoval ke křesťanství.
V letech 1386 - 1572 Jogailova dynastie vládla polsko-litevskému království.
- 15. století - Polsko-litevské armády pod vedením velkovévody Vytautase porazily Němce v bitvě
u Grünwaldu (1410). Za panování Vytautase Velikého se litevské území rozprostíralo od Baltického moře až Černému moři. Největší rozmach litevského státu
v dějinách.
- 16. století - Podle smlouvy v Lublinu (1568) se Polsko-litevské království přeměnilo na Společenství vedené voleným králem. Vymření Jogailovy větve (1572) se projevilo negativně v politické a kulturní oblasti Litvy. Polština se stala úředním jazykem.
- 18. století - Livonské války s Ruskem a Švédskem vyčerpaly zdroje Společenství. Oslabené Společenství je rozděleno mezi Rusko, Rakousko a Prusko (Trojaliance 1795). Rusko si připojilo Litvu.
- 19. století - Carovo panování přineslo cenzuru a intenzivní rusifikaci (včetně zákazu publikování v latince, takže se začaly knížky mohutně pašovat z pruského Königsbergu. Nespokojenost způsobila vypuknutí národního povstání
v roce 1863. Opět se začala vzmáhat litevština. V roce 1864 přišel do Vilniusu expert z Ruska na nápravu pořádků. Tisíce lidí uprchlo do Severní Ameriky, ale přesto litevština přežila. V roce 1883 Jonas Basanavičius začal vydávat první noviny v litevštině.
- 20. století - Během I. světové války svitla Litevcům možnost získání svobody. Pod německým opatrovnictvím (1915-1918) Litevský sněm (Taryba) vyhlásil Litevskou republiku 16. února 1918 (Den nezávislosti, státní svátek). Těžké boje mezi Polskem, Litvou a bolševiky v letech 1919-1920 způsobily rozpad Německa. 9. října 1920 Polsko anektovalo Vilnius s jeho okolím, hlavním městem Litvy se stal Kaunas. Během meziválečného období nezávislá Litva prosperovala.
- Litevská nezávislost skončila tajnými dohodami v paktu Ribbentrop-Molotov (1939) mezi Hitlerem a Stalinem, kteří si rozdělili sféry vlivu ve Východní Evropě. Následovala sovětská a pak německá okupace. V letech 1941-1944 SS a Gestapo zlikvidovalo více jak 200 000 židů. Návrat Rudé armády a znovupřipojení k SSSR (7. července 1944) způsobilo deportaci 250 000 Litevců do gulagů. Občané polsko-litevské národnosti byli vyhnáni do Polska. Litevští partyzáni, přezdívaní "Litevští bratři", přestali bojovat v roce 1953. Následovala už jen nucená sovětizace.
- 14. května 1972 - Devatenáctiletý student Roman Kalanta se upálil v Kaunase jako první veřejný protest proti SSSR.
- 3. července 1988 - Je založeno litevské reformní hnutí Sajüdis s více jak 500 reprezentanty inteligence.
- 23. srpna 1988 - 250 000 lidí se sešlo ve Vilniusu, aby si připomenuli 49. výročí Paktu Ribbentrop-Molotov, který uvrhl Litvu do područí SSSR.
- 16-18. září 1988 - Okolo 15 000 demostrantů vytvořilo živý řetěz okolo jaderné elektrárny Visaginas proti stavbě třetího bloku jaderné elektrárny černobylského typu.
- 7. října 1988 - Litevská vlajka byla vztyčena na Gediminasově hradě.
- 24. prosince 1988 - Poprvé od konce 2. světové války byla sloužena štědrovečerní mše.
- 16. února 1989 - Poprvé byl oficiálně slaven Den nezávislosti Litvy.
- 23. srpna 1989 - Okolo dvou milionů Litevců, Lotyšů
a Estonců vytvořilo lidský řetěz mezi Vilniusem a Tallinem (650 km) na protest proti 50. výročí Paktu Ribbentrop-Molotov.
- 20. prosince 1989 - Litevská komunistická strana vyhlásila svoji nezávislost na Komunistické straně Sovětského Svazu.
- 4. března 1990 - Kandidáti hnutí Sajüdis získali většinu
v prvních svobodných volbách od roku 1940.
- 11. března 1990 - Bylo vyhlášeno obnovení litevské nezávislosti. Dr. Vytautas Lansbergis byl zvolen předsedou parlamentu.
- leden 1991 - Sovětské jednotky obsadily Televizní věž ve Vilniusu, přitom zabily 14 neozbrojených civilistů.
- 12. února 1991 - Island jako první země uznal Litvu.
- 31. července 1991 - Sedm lidí - pohraničníci a policisté - byli zabiti na hraničním přechodu v Medininkai sovětskými specálními jednotkami.
- 21. srpna 1991 - Moskevský puč zkolaboval. Sovětské jednotky opustily budovy, které okupovali od 21. ledna. Leninova socha je odstraněna z Lukiškiu náměstí.
- 17. září 1991 - Organizace spojených národů znovupřijímá zpět tři pobaltské země.
- 13. března 1992 - Francouzký president François Mitterand je první představitel západního státu, který navštívil novou nezávislou Litvu.
- 28. července - 8. srpna 1992 - Na Olympijských hrách
v Barceloně litevský vrhač disku Roman Úbartas vyhrál zlatou medaili a národní basketbalový tým přinesl domů bronzovou medaili.
- 14. února 1993 - Algirdas Brazauskas se stal prvním svobodně zvoleným prezidentem v Litvě
- září 1995 proběhla bankovní krize, během níž řada střadatelů přišla o úspory a centrální banka ztratila
1/3 zásob.
- 4-8. září - Papež Jan Pavel II. navštívil Litvu.
- 2. července 1995 - Litevci vyhráli sříbrnou medaili na Evropském basketbalovém šampionátu, prohráli
s Jugoslávií.
- 21. ledna 1997 - První soud zabývající se genocidou je ukončen ve Vilniusu. Tři bývalí členové NKVD jsou odsouzeni za smrt čtyř občanů, kterou způsobili v roce 1945. Na základě amnestie byly jejich tresty zmírněny, dva byly zrušeny a jeden snížen.
- 1. července 1997 - Sněm schválil restituční zákon, který umožnil navrácení předválečného majetku jejím původním vlastníkům nebo jejich potomkům.
- 4. ledna 1998 - Vadus Adamkus vyhrál prezidentské volby. Adamkus, který opustil Litvu v roce 1944, byl v emigraci zástupcem Organizace na ochranu životního prodtředí
v Chicagu. Pak se vrátil do Litvy, aby se stal prezidentem.
- 21. prosince 1998 - Nejvyšší soud rozhodl, že trest smrti odporuje základním lidským právům. Trest smrti není vykonáván, pokud je udělen, je automaticky nahrazen doživotním vězením.