Všeobecné údaje o Litvě
Litva je svou rozlohou 65 300 km2 i počtem obyvatel
3,7 miliónu největší ze tří pobaltských republik. Z celkového počtu obyvatel je 81,3% Litevců, 8,4% Rusů, 7% Poláků,
1,5% Bělorusů a 1% Ukrajinců. Asi 2 milióny Litevců žijí mimo území Litvy, zejména v USA, Kanadě, Brazílii, Argentině, Německu a Polsku.
Název Litva pochází od řeky Lietava. Poprvé byla Litva zmíněna v kronice Annales Quedlinburdenses v r. 1009. Oficiálním státním jazykem je litevština. Jedná se o archaický jazyk, ze všech indoevropských jazyků nejvíce podobný sanskrtu. Lze se dohovořit také rusky. Převládajícím náboženstvím je římsko-katolické, dále pravoslavné, evangelické a židovské.
Litva je největší a nejjižnější z pobaltských států, může se pyšnit nezkaženou a rozmanitou přírodou. Od písečných dun na Kuršské kose až po pahorky a jezera Aukštatijského národního parku. Sami Litevci jsou strašně pyšní na to, že jsou Litevci i na svou zemi. Je to poznat na každém kroku, protože celá Litva je uklizená, nikde kolem silnic se neválejí odpadky jako je tomu třeba v Polsku. Litva je přímořským státem ve východní Evropě. Na západě tvoří hranici v délce 99 km pobřeží Baltského moře. Severní hranice s Lotyšskem měří 610 km, nejdelší hranice s Běloruskem na východě a jihu měří 724 km, jihozápadní hranice s Polskem 110 km a hranice s oddělenou částí Ruské federace 303 km. Na území Litvy leží ve vzdálenosti 26 km od Vilniusu geografický střed Evropy (54°54´ s.š., 25°19´ v.d.).
Většinu území vyplňují mírně zvlněné nížiny modelované ledovcem. Nejvyšší vrchol země je Juozapiné (294 mnm.), který leží na jihovýchodě. Podél pobřeží se vyskytují písečné duny a pouze na jihovýchodě se rozkládá pahorkatina s četnými jezery. Centrální bažinatou nížinou protéká splavný Nemen, tekoucí z jihu do Baltského moře. Hlavní město Vilnius leží na jihovýchodě, na řece Vilně (přítok Nemenu). Lesy tvoří 27,9% plochy země. Vegetační kryt tvoří borové a dubové lesy, louky a porosty bažin. Místní faunu reprezentují vlci, jezevci, divočáci a srnčí zvěř. Více než 3000 jezer zabírá okolo 1,5% území Litvy. Litvou protéká 722 řek, nejdelší řekou je Nemunas dlouhý 937 km, z toho v Litvě je 475 km.
Podnebí s výraznými kontinentálními prvky, vyznačující se relativně teplým létem a chladnou zimou, je zmírňováno vlhkými západními větry z Baltu. Jsou tady dlouhé zimy a relativně krátké vegetační období (170 – 200 dnů). Výjimkou tady nejsou letní teploty nad 30°C a zimní teploty pod –32°C. Ročních srážek je v průměru 745 mm za rok.
Litva je chudá na přírodní zdroje a je závislá na jejich dovozu. V šelfovém pásmu baltského moře byla objevena nevelká ložiska ropy a zemního plynu. Po osamostatnění Lity došlo počátkem 90. let k prudkému poklesu průmyslové výroby, od r. 1995 se situace postupně zlepšuje. Hlavními průmyslovými odvětvími jsou textilní a potravinářská výroba. Litva má dostatek energie. Většinu elektrické energie produkuje jaderná elektrárna v Ignalině, využívají se také termální elektrárny pro topné systémy a elektrárny zpracovávající zemní plyn. Na rozdíl od ostatních pobaltských republik pracuje více než polovina obyvatel Litvy v zemědělství, pro které je využito 54% plochy země. Významnou částí zemědělství je mořský a sladkovodní rybolov. Většina ryb se vyváží, zejména do Běloruska, Ukrajiny, ČR a na Slovensko.