Historie Lotyšska
- 12.století - na území Lotyšska pronikají němečtí kupci
- 1201 – založení Rigy
- 13. – 15 století - Války mezi různými německými osadami
- 16. století – na území Lotyšska proniká protestantství
- 17.století - Po polsko-švédské válce je Lotyšsko rozděleno, jižní část připadá Litvě a severní Švédsku. V této době, nazývané “zlaté staré švédské časy”, obchoduje Lotyšsko
s celým světem a dokonce získává kolonii - karibský ostrov Tobago, který později mění za Gambii
- 18. století - Švédsko-ruské Livonské války, kde díky vítězství získává Lotyšsko Rusko
- 9. století - prožívá Lotyšsko období národního obrození, zároveň se Riga prudce rozvíjí a stává se třetím nejdůležitějším průmyslovým městem Ruské říše
- 1918 - získává Lotyško nezávislost, dlouho ale ještě válčí
s německým výsadkem a pak s bolševickou armádou. Problémem je i to, že třetina obyvatelstva se během první světové války vystěhovala. Nicméně země zaznamenává velký ekonomický růst a ve třicátých letech má jednu
z nejvyšších životních úrovní v Evropě (Lotyšsko vyrábí dokonce i vlastní letadla)
květen 1934 - president Karlis Ulmanis využívá neschopnosti parlamentu se dohodnout a začíná šestiletou éru diktátorské vlády, jež je však hodnocena pozitivně
- 1939 - začíná Ruská okupace
- červen 1941 - během jedné noci, je deportováno několik set obyvatel na Sibiř
- 1941 - německá okupace, trvající do roku 1944. Gestapo
v té době zlikvidovalo 90% židovské populace v zemi. 1944 - Lotyšsko je “slavně osvobozeno” Sovětskou bolševickou armádou a opět stává součástí SSSR, nicméně západní cíp Lotyšska odolává až do konce války. Emigrace tisíce Lotyšů. Také partyzánská válka trvá až do roku 1951.
- 1949 - Kolektivizace je zde spojena s další vlnou deportací, např. v květnu 1949 je během jednoho dne deportováno na Sibiř 42 000 lidí
- 1988 - je na rižském hradě opět vyvěšena předválečná vlajka
- 1989 - zhruba 2 miliony Litevců, Lotyšů a Estonců vytvořily lidský řetěz z Vilniusu do Tallinu (650 km), aby světu připomněly důsledky paktu Molotov – Ribbentrop
- 1990 - je vyhlášena samostatnost s přechodovým obdobím.
- Po útoku sovětských tanků na Vilniuskou televizní věž reaguje
i lotyšské obyvatelstvo, jsou postaveny barikády kolem parlamentu. Speciální sovětské oddíly útočí na ministerstvo vnitra a zabíjejí 5 osob. Navzdory ruským výzvám k bojkotu je v referendu schválena nezávislost poměrem 88% hlasů, včetně Rusů. Pod vlivem puče v Moskvě sovětská vojska uzavřela silnice do Rigy a obsadila ministerstva, po kolapsu puče parlament odhlasoval konec přechodného období, plnou nezávislost a zákaz komunistické strany
do roku 1994 opouštějí zemi Sovětští vojáci, s výjimkou obsluhy vojenského radaru, který je obsluhován ruskou posádkou do roku 1998.
- 1994 - uvedena národní měna, Lat, jehož nominální hodnota je vyšší než kterékoliv hlavní světové měny
květen 1995 - začíná bankovní krize, vyvolaná rozsáhlou kriminální činností vlastníků bank. Insolventní je též Banka Latvia, největší komerční banka této země, dosud nazývané "Švýcarsko Pobaltí". Bankovní krize a snaha o částečnou kompenzaci vkladatelům způsobila i krizi rozpočtovou a růst HDP se zastavil. Centrální banka setrvává na striktní antiinflační politice, i přes rozpočtovou krizi omezila půjčky vládě, takže inflace se zde udržuje na nejnižší úrovni z pobaltských zemí, 20%.
- 1997 - rozpočtové problémy vedou k několika vládním krizím a k vítězství extrémně levicové Sociálně demokratické strany v komunálních volbách, při nízké účasti voličů, např.
v Daugavpils získala 13 z 15 mandátů. Zemědělství a bytový fond jsou privatizovány, privatizace průmyslu není ukončena.